Na začátku září 2025 vyšla péčí londýnského nakladatelství Heritage & Partners LLP moje nová anglicky psaná kniha The Medieval Echo. Po několika letech se v ní vracím k problematice středověké literatury – konkrétně k písni Chci já na pannu žalovat, dochované v jediném rukopise, IQ 466, uloženém dnes v univerzitní knihovně ve Vratislavi.
Tento rukopis, stejně jako sama píseň, zaměstnávají badatele už nejméně dvě století. Až v posledních letech však došlo k zásadním posunům v jejím čtení – především v místech, kde je text poškozen, přemazaný nebo zatřený inkoustem. Vypadá to, že i slovo, které se zdá být „ztracené“, může znovu promluvit – pokud mu nasloucháme s pomocí nové techniky.
Od lupy k rentgenu
Kniha The Medieval Echo shrnuje více než deset let práce, v níž se propojují tradiční filologické metody s moderními technologiemi. Na pomoc přišla multispektrální analýza, infračervené a ultrafialové snímkování, a také rentgenová fluorescence, které umožnily „číst pod povrch“ rukopisu. Tím, co bylo dříve neviditelné — překryté inkoustem či poškozené stářím — se dnes díky těmto metodám znovu stává přístupným.
Na spolupráci se podíleli i odborníci z oblasti forenzní optiky, chemie a digitalizace rukopisů. Právě propojení humanitních a přírodovědných přístupů dává knize její charakteristický ráz: The Medieval Echo není jen kniha o středověku, ale i o tom, jak moderní věda umí vrátit hlas dávno umlklým textům.
Píseň, která se ztratila – a znovu našla
Chci já na pannu žalovat je drobný, ale mimořádně pozoruhodný text – ironická, lehce travestijní milostná píseň, která přežila jen jako textový torzo. V rukopise ji někdo v raném novověku zatřel, možná z mravních důvodů, možná prostě omylem. Díky kombinaci spektrálních metod se však podařilo odhalit části slov a veršů, které byly po staletí nečitelné. V knize se poprvé objevují nové přepisy i interpretace těchto pasáží, doplněné o analýzu rytmu, lexika i symboliky, a hlavně pasáže kulturně antropologické.
Filologie v dialogu s technikou
V jádru The Medieval Echo stojí otázka, kterou Milan Kopecký, jeden z vlivnějších českých medievistů 20. století, formuloval už v 70. letech XX. století: Jak číst text, který není úplný? Kniha proto nevidí edici jako „opravu“ nebo „dokončení“ textu, ale jako dialog – mezi editorem a rukopisem, mezi minulostí a současností. Nové technologie tento dialog pouze rozšiřují, nikoli nahrazují. Text zůstává živým organismem, v němž se prolínají lidská zkušenost, materiální paměť a jazyková obraznost. Kniha tak spojuje filologickou přesnost s možnostmi digitální humanistiky – a ukazuje, že starší texty se dají číst nejen jako historické artefakty, ale jako živé záznamy lidského myšlení, emocí a víry.
Proč „The Medieval Echo“?
Název knihy odkazuje k myšlence ozvěny – hlasu, který se vrací z minulosti, i když zní jinak. Každé čtení, každý pokus o rekonstrukci je novou ozvěnou původního slova. A právě v té ozvěně, v přítomném naslouchání minulému, se rodí nový smysl.
Co přináší kniha nového:
- nové čtení a rekonstrukce fragmentárních míst písně Chci já na pannu žalovat,
- ukázky multispektrálních snímků rukopisu,
- metodologické propojení filologie, spektrální analýzy a forenzní vědy,
- reinterpretaci vztahu mezi světskou a duchovní lyrikou,
- a širší úvahu o tom, co znamená „číst nečitelné“ v době digitální.
The Medieval Echo je tedy nejen návratem k jednomu starému rukopisu, ale i pokusem o novou podobu ediční práce – takovou, která spojuje přesnost s empatií, technologii s pokorou, vědu s poezií.